Konfirmace Josefa Poláška

Na svatodušní neděli 12. června byl konfirmován Josef Polášek. Je krásné, když se člověk takto s odstupem času rozhodne, že by se chtěl sám veřejně ke svému křtu přiznat. Bratr Polášek nám dal k dispozici svoje vyznání. Všichni mu děkujeme za tuto zvlášť radostnou neděli.

Milé sestry milí bratři,

jak už bylo v ohláškách a v Časopise avizováno, budu dnes v našem sboru konfirmován. Spousta z Vás mne zná ze shromáždění, ale skalní si pamatují dobu, kdy jsme navštěvovali bohoslužby spolu s babičkou Štěpánkou Kovářovou, která mne od křtu až do školního věku vedla k víře, za což jsem jí dodnes vděčný. Po té, co nás předešla, zůstala víra na mně samém. Ale bylo mnoho jiných zájmů, líbivých nabídek, které jsem stavěl před víru a před návštěvami sboru. Do určité doby, kdy jsem měl relativně vše, co jsem potřeboval, ale k opravdovému štěstí a spokojenému životu stále něco někdo chybělo, zvláště v době, kdy byly ty těžší okamžiky v životě. Hledat mně pomáhali bratr farář Ženatý, Krupa, ale ta doba, kdy bych bohoslužby, společenství bral jako nedílnou součást každodenního života, přišla o něco později.

Při jedné cestě z bohoslužeb z Podlesí jsem oslovil dnešního bratra faráře a požádal ho o upřesnění mého pohledu na víru vůbec. Z upřesnění se staly pravidelné diskuze, které mne utvrdily, že jsem křesťan, věřící, který chce žít ve víře v Pána Ježíše Krista. Ale stále jsem si myslel, že je to v pořádku, že to stačí, že je to v dnešní mluvě OK. Ano jen do jarní konfirmace. To jsem si uvědomil, že jsem mezi Vámi jako „enom vypoščaný!“ že tu něco chybí. A to něco mě právě připomenuli mládežníci svým přiznáním se ke křtu. Moje lepší já se mne zeptalo: CHLAPE na co ešče čekaš?? Brchaj sa!!! Teď máš příležitost říct, že jsi vděčný rodičům kmotrům za křest a šanci jít cestou víry a vyslovit svou vděčnost.

Tak po konzultaci a dálkovém večerním studiu náboženství pod vedením bratra Hellera jsem dnes tady před Vámi uprostřed Vás. Mnohým se možná zdá, že je to nějaká novina, moderna. Ne, není! Jen konfirmace v pozdějším věku, to jen jeden z Vás konečně našel cestu k Pánu Ježíši a odvahu, že dnes se k němu chce veřejně přihlásit a stát se členem Vaší – naší sborové rodiny, a chci Vám poděkovat, že jste mě mezi sebe přijali po dlouhé odmlce, a poděkování srdečné patří bratru Hellerovi, kazateli sboru, za přípravu na konfirmaci, staršovstvu, a slíbit, že chci nejen Písmo číst, ale podle Písma žít.

 

Josef Polášek

 

Zanechte komentář

Můžete použít Texy! formátování.