Tábor velkých dětí

Jako každý jiný rok se uskutečnil tábor v Hošťálkové s názvem Osadníci starověku, letos od 1.7. do 13.7.

Ráno bylo jako každé jiné, když jsme se ještě probrali na měkké posteli do krásného slunečného dne a po snídani šli (někdo přijel autem, nebo jiným dopravním prostředkem) na faru ve Valašském Meziříčí. Poznal jsem staré známé z předchozích táborů a i nové děti, které jely na náš tábor poprvé. Bohužel středoškoláci a starší, když nepočítám vedoucí, známí veteráni už nemohli jet, a tak nás alespoň během tábora navštívili. Šli jsme na autobus a ten nás dopravil někam daleko od tábořiště. Tak jsme šli směrem k táboru a cestou jsme hráli hru: Dostal jsem tě Houmbre (nesmíte říct slovo ne), a taky jsme sbírali po cestě lístečky s otázkami na osadníky a odpovídali na jiné řecké otázky. Den uběhl jako voda a někdy k večeru jsme doputovali k táboru. Měli jsme dobrou večeři a po ní první večerní nástup ještě bez oblečků (skládají se z tógy, šerpy a čelenky). Potom jsme měli večerní pobožnost a pověděli jsme si, o čem si celý tábor budeme povídat. Dozvěděli jsme se, že to bude o ovoci Ducha svatého. Abyste věděli, tak vám napíšu jednotlivé funkce vedoucích:

Skupinoví vedoucí: Šimon Fojtů, Marek Matalík, Jana Jelínková, Danka Jelínková.

Duchovní: Danka Jelínková.

Zdravotnice: Pavla Krupová.

Hlavní vedoucí: Sam Beneš.

Na táborové hry: Dan Bosák.

Kuchařky: Eva Taurková a Terka Váchová.

Názvy skupinek: Modrá – Taras, žlutá – Lamia, červená – Sparta a zelená Argos.

Po pobožnosti jsme šli do spacáků a naši skupinkoví vedoucí nám přečetli jednu pověst ze Starých řeckých bájí a pověstí.

Další dny jsme se už nebudili v měkkých postelích, ale začal (jak se na táboře říkalo) teror: D. Museli jsme po budíčku vyběhnout kopec a procvičit si všechny svaly. Potom jsme měli hygienu a taky ranní nástup. Ještě před snídaní byla pobožnost. No, a byla snídaně a po ní jsme plnili služby (dřevo-les, dřevo zpracování, kuchyň a denní služby, u kterých jsme měli noční hlídku) a ty se střídaly každý den odpoledne. Práce bylo hodně, a tak jsme si zasloužili svačinku. Měli jsme dopolední program, u kterého se vysvětlovala správná tažení u mapy. Za získané body z úklidů, VTH (velká táborová hra), bodovaček a plnění jsme kupovali suroviny, a ty potom užily na mapě. Ten, kdo má nejvíce měst, vyhraje. Samozřejmě, že i v dopoledním programu jsme se učili různé základní věci (např. zdravotnictví, práce se sekerou a pilou, nebo přežití v divočině). Poté následovalo osobní volno, a pak vždycky výborný oběd. Hned jak jsme se naobědvali, tak byl odpolední klid. Následovalo plnění, svačina a konečně ty jedny z nejlepších VTH. Potom jsme měli zábavné hry (fotbal, volejbal, vlaječky, šátky nebo středověk a dokonce i rugby) a dokonce teplé výborné večeře. Následoval večerní nástup, už s oblečky a na pobožnosti jsme se bavili každý den o jiném ovoci Ducha svatého. Pak jsme zalehli do postele a většinou jsem byl tak unavený, že jsem usnul při večerníčku (večerním čtení pověstí).

Tento denní rozpis jsme měli každý den kromě neděle (byli jsme v kostele) a dvou výletů, kdy jsme si dělali oběd a svačiny sami. Na poslední večer přijel Dan Heller a měli jsme Večeři Páně při obrovském slavnostním ohni (slavnostní oheň jsme měli skoro každý večer při pobožnosti, na kterou třikrát přijel Martin Fér). Tento tábor byl jeden z nejlepších a všem se moc líbil. Na můj příští poslední tábor určitě pojedu moc rád.

Jindřich Jelínek

Zanechte komentář

Můžete použít Texy! formátování.