Návštěva z prženské fary

Na sborový večer 21. listopadu jsme pozvali manžele Píšťkovi. Zdeněk Píštěk je od 1. září tohoto roku farářem ve sboru v Pržně. Co dělá mimo svoji práci? Píše poezii. A právě o ni se s námi rozhodl podělit.

Ve své poetice se nechal učit Janem Skácelem, Karlem Šiktancem a Jiřím Kolářem. Se svými dvěma přáteli, Janem Počepickým a Jakubem Hálou vytvořili volné básnické sdružení Vaškův Hrádeček. Pánové se scházejí a vzájemně si svoji tvorbu gentlemansky cenzurují. Není od věci také dodat, že jeden z této trojice – Jan Počepický byl navržen na 2. místo při ceně Jiřího Ortena 2004, která se uděluje každý rok mladému autorovi do 30 let. Tito tři autoři společně vydali dvě sbírky: Milolstivá léta a Všichni před večerem čekaj.

*

Listonoš mladým vínem zpitý

listy poztrácel

Den co den za dny léto padá

zubatým ostřím v spěchu svlékám

v předpolích bezejména

okrový lístek ke shledání

 

Dnešního rána všechny ujely

list co list za listy podzim skládá

nahými stromy tanec vlčí šedý hlad

a láska nazlátle je znát

a havraní má jména

v okrajích doruda

 

I přilehne k nám zima kmotřičko

bílá co bílá za bílou mrazu zrada

běloba na bílém plátně čas

 

a rázem člověk

ode všeho prostý

Slova nepostrádá

 

Během sborového večera nám Zdeněk Píštěk četl mimo jiné i nové básně, které čekají na vydání. Mezi jednotlivými vstupy jsme vyslechli klavírní skladby v podání Líby Jelínkové. Potěšily nás skladby Williama Gillocka Dianina fontána a Šumění lesa, Smetanova Vzpomínka a Janáčkův Lístek odvanutý.

V průběhu toho všeho jsme měli možnost nahlédnout do výše zmíněných sbírek básní. Snažili jsme se také vyzpovídat manžele Píšťkovy. A co jsme se dozvěděli? Bratr farář Píštěk pochází z Uherského Hradiště, pokřtěn byl v Římskokatolické církvi. Aktivně se účastnil mší do svých dvanácti let, poté šel „vlastní cestou“. Co pro něj znamená víra a proč se rozhodl studovat teologickou fakultu a posléze konvertovat do Českobratrské církve evangelické? Podle jeho vlastních slov je víra v podstatě obtížně sdělitelný a osobní vztah s Bohem žitý mezi lidmi. Vyznávajícím křesťanem se stával postupně sám ve svých gymnaziálních letech. Na Evangelickou teologickou fakultu nastoupil hned po maturitě. Proč na evangelickou? Nebyl by pro něj přijatelný slib celibátu a nedobře by se mu pracovalo v systému Římskokatolické církve. Sám se cítil spíše jako protestant, než jako římský katolík.

Se svojí manželkou Janou, rozenou Vágnerovou, se seznámil v časech studia na vysoké škole, studovala hru na varhany na Pražské konzervatoři. Jana vyrostla v Praze, pokřtěná byla ve sboru v Braníku. Mají dvě děti, dvouletého Zdeňka a dvouměsíčního Vojena.

Jak na Zdeňka Píšťka působí specifická zpívaná liturgie v Pržně? Zpočátku pro něj bylo náročné zvyknout si na sólový pěvecký projev před celým shromážděním, ale díky němu a responzím sboru vnímá bohoslužby jako liturgicky plnější.

Děkujeme manželům Píšťkovým za pěkný večer a přejeme jim, aby s námi na Valachách byli rádi.

 

Anna Jelínková, upraveno Zdeňkem Píšťkem

 

Zanechte komentář

Můžete použít Texy! formátování.