Vikingové 2006

Třicet odvážných Vikingů opustilo 4. července Valmez a vyplulo směrem k Hošťálkové. Nutno dodat, že zůstalo pouze u tohoto směru, poněvadž zbloudilý koráb přistál v Kateřinicích a odtud se Vikingové museli vydali hledat své nové útočiště pěšky.

Během cesty se z výpravy vydělily čtyři navzájem soupeřící kmeny, byli to (abecedně) Dánové, Islanďané, Norové a Švédové. Po strastiplném putování jsme našli pěknou louku mezi lesy někde v Hošťálkové a na ní seděl taký fajný týpek v žluté hadře s šutrama v ruce(odteďka mu budeme říkat duchovní), který nám tvrdil, že jsme si vybrali dobré místo a my mu rádi věřili. Každému kmenu bylo věštbou přisouzeno jedno teepee (typické to obydlí Vikingů v tamějších končinách) a poté jsme se jali zvelebovat naše nové sídlo. Jelikož seveřané byli velice chamtivé povahy, tak také my jsme nemohli zůstat pozadu a naším cílem mělo být zabrání co největšího území na mapě Evropy. Hlavní vedoucí Sam nám vysvětlil pravidla, jakými se bude celotáborová hra řídit. Netrvalo dlouho (hodinu, dvě možná tři) a bystřejší z nás začínali mít pocit, že tomu trochu rozumí. Kromě výše zmíněných našich kmenů se na mapě vyskytovaly také další národy. Jmenujme například Araby, Řeky, Sámovu říši (čteme po ostravsky – shodou okolností název podobný jménu jednoho hlavního vedoucího).

Každý den jsme dostávali rozličné úkoly, postavit Vikingskou vesnici, přenést zprávu či dobýt nepřátelskou pevnost. Za splnění jsme dostali body, které následně přepočítaly na políčka na mapě. Ranní probuzení byla tvrdší než obvykle, poněvadž jsme zjistili co nám přes noc napáchali nepřátelé na mapě. Naštěstí toto útrpné zjištění bylo kompenzováno výbornou snídaní, které předcházela neméně dobrá pobožnost. Asi v polovině tábora znenadání přišlo to, na co všichni netrpělivě čekali – dvoudenní výlet. Každý národ se vydal jiným směrem hledat nové místa k osídlení, někteří se zvládli sbalit rychle, jiní trochu pomaleji. Ležérnost své skupiny ocenil především Papoušek, který jako doprovod Islanďanů zvládl v klidu dopít své kafe, ostatní takový luxus neměli. Dalším úkolem bylo dovést do tábora zajatce. Tento paradoxně nejvíce odnesl nevinný civilista, kterým byl klučina ze sousedství. Během velice krátké doby byl zajat, poté co byl nedlouho předtím propuštěn jinou skupinkou. Nutno také podtrhnout hrdinný čin našich kuchařek, kterým se něco nezdálo na darovaných houbách od jedné nejmenované skupinky se Skandinávským křížem ve znaku. Proto se rozhodly nevařit hřib satan nám k večeři, za což jim ještě jednou děkuji. Jasným favoritem byla skupinka Dánů, kteří vyhrávali téměř celý tábor. V závěru ovšem zaváhali a zapomněli na obranu, takže se nezvládli ubránit útoku Islanďanů a následně také Norů. Právě Nory označil jejich rádce výstižně jako „spící skupinku“, nejen kvůli tomu, že poslední den, kdy ostatní mocným finišem doháněli body polovina Norů spala klidným spánkem. Zpočátku nerozuměli norské pasivní taktice ani vedoucí, ale oni pouze vyčkávali, aby se do toho v pravou chvíli vložili. Po sečtení území obsadili Norové první příčku. Nemohu mluvit za všechny účastníky, ale mně osobně se tábor velice líbil a doufám, že se opět setkáme na dalších akcích.

Letošní velký tábor se již tradičně konal začátkem velkých prázdnin, tento rok bylo téma Vikingové. Zúčastnilo se 31 dětí a Markétka Franková, která před táborem náhle onemocněla nicméně vedoucí její jméno zůstalo na táborových nástěnkách a vedoucí si ochotně pro její příděly jídla. Nejprve nás autobus dovezl do Kateřinic, odkud jsme se přešli přes kopec do Hošťálkové, kde se nacházelo naše tábořiště na stejném místě jako loni a předloni. Účastníci byli rozděleni do čtyřech skupinek, které se jmenovaly podle severských národů (abecedně) Dánové, Islanďané, Norové a Švédové. Sotva jsme dorazili do tábora, přivítal nás náš duchovní vůdce, který nám pochválil výběr tábořiště a losem rozdělil teepee. Losování dopadlo velice dobře, na každou skupinku připadlo právě jedno teepee. Úkolem každého národa bylo zabrat co největšího území na mapě Evropy. Hlavní vedoucí Sam nám vysvětlil pravidla, jakými se bude celotáborová hra řídila. Netrvalo dlouho (hodinu, dvě možná tři) a bystřejší z nás začínali mít pocit, že tomu trochu rozumí. Kromě výše zmíněných našich kmenů se na mapě vyskytovaly také další národy. Jmenujme například Araby, Řeky, Sámovu.

Zanechte komentář

Můžete použít Texy! formátování.